Zdrhnutí ze školy, kytičkový den a originální odpovědi

5. června 2014 v 18:41 |  Zápisky deníkovské
Ve středu 14. jsem s naší elitou zdrhla ze školy už po třetí hodině. Na intru jsem si přes hlavu přetáhla zářivě žluté tričko, popadla plata umělých kytek a s Kirou jsme se vydaly ven přepadat nic netušící kolemjdoucí. Celou dobu pršelo, takže jsme se úplně promoklé potulovaly kolem kolonády a vrhaly se na cizí lidi s dotazem: "Dobrý den, přispějete prosím dvacet korun na prevenci proti rakovině?" (Já se několikrát přeřekla a zeptala jsem se, jestli nechtěji přispět na pomoc rakovině. Většinou nechtěli.)

Moc lidí se nám vyhlo velkým obloukem. Několik jich zastavilo a neochotně vytahovalo své peněženky. Další za námi doběhli, jak rádi nás vidí a že už nás čekali a báli se, že jim utečem. A pár jich mělo naprosto skvělé reakce.


"Já tu teď bohužel nemám peníze, ale klidně můžete jít se mnou na pokoj." Né, díky borče, já ti věřím, a pro jistotu couvám a rychle odcházím. "Kiróóó!!!"

"Já nemám peníze, ale běžte za Klausem, ten jich má dost." Jo. A řekneme, že jste nás poslal vy a ať nám je okamžitě navalí, že. To bude úžasné.

"To je jako proti rakovině plic, jo? Holky, já u sebe žádný prachy nemám, ale cigaretu vám klidně nabídnu." Ten chlap opravdu vytáhl z kapsy krabičku cigaret a já měla co dělat, abych Kiru rychle odtáhla a do toho ještě zvládla hrdě pohodit hlavou.

"Já u sebe nemám peníze." Teď sis je před námi vybrala z bankomatu, lhářko!
"Hm, tak nevadí. Děkujeme," hraju si na slušnou.
Lenka: "Jak nevadí? Jak děkujeme? Čubka je to, to jí máš říct, a ne ještě děkovat!"

To jest názorná ukázka toho, že Lenka s Kirou na mě mají vyloženě špatný vliv. Mimo mou osobu kazí také vybavení našeho společného pokoje. Hned první večer, kdy se za mnou přistěhovaly, skříň na učebnice záhadně vypadla z pantů, šatní skříň taktéž a růžice ve sprše přestala fungovat. To samo, však to znáte.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Naomi Arisugawa Naomi Arisugawa | Web | 6. června 2014 v 11:30 | Reagovat

Tyhle reklamonosiče moc nemusím. Když už chci přispět, tak přispěju jinak. Ale obdivuju tvou odvahu se do toho pustit.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama