Ta naše povaha nehezká

19. června 2014 v 19:47 |  Mozaiky myšlenek
Před chvilkou jsem se šla projít na kolonádu, protože tam umístěný venkovní klavír a celodenní koncerty náhodných kolemjdoucích jsou opravdu krásným zážitkem. Zvolila jsem zadní méně používanou cestu a s nemalou radostí jsem se v duchu rozplývala nad tím, že dvě mé vysněné knížky už zítra dorazí na poštu.

Po chvíli se přede mnou v dálce zjevily tři postavy. Když jsme se vzájemně přiblížily, poznala jsem bývalou dvorní dámu, jednoho vysoce postaveného a neoblíbeného člena vlády a velitele policie. Překvapivě jsem takto vnímavá nebyla jen já. Ženské, které jsem předbíhala, okamžitě spustily jak lavinu stupidní debatu.

To se někdo má, když vůbec nic nedělá. Se může jen tak procházet. A kolik za to dostává peněz. Ale s takovým doprovodem, jako měla ona, by stejně nikam nešly. Panebože, snad dneska večer nepůjde taky tancovat!


Tak já nevím, to jsou až tak na dně, že jim stačí na znelíbení se člověka jen to, aby kolem nich bez povšimnutí prošel? Ano, uznávám, tyto tři vyvolené určitě znali z televize, ale dá se opravdu použít slovo znali, aniž bych si za to následně neměla vlepit morálně výchovnou facku? Můžete někoho znát, když o něm víte jen to, jak vypadá, pak jeho jméno a maximálně jste viděli, v lepším případě četli, s ním dělaný rozhovor?

Proč si většina lidí okolo mě myslí, že se nelze dostat v nějakém vlastním vývoji výše, že vyniknutí naopak znamená každého ze stejné úrovně nemilosrdně skopnout dolů? A je jedno, z jakého by to mělo být důvodu, něco se vždycky najde.

Copak může být někdo tak inteligenčně omezený, aby si myslel, že život představitelky státu se skládá jen z nakupování kostýmků a kabelek, vybraného jídla, zdvořilého mávání pravačkou a popocházení z místa na místo, když se zrovna vyjímečně rozhodne, že někam zavítá? Že podplatila tisíce voličů, aby zvolili jejího manžela za prezidenta republiky, a ona tak mohla dostávat vesmírné částky za to, že vůbec žije? A že opravdu půjde na tu trapnou rádoby diskotéku pro ty, kteří můžou maximálně pohupovat do rytmu berlemi?

Bez mučení se přiznávám, že se v politice nevyznám. Že mě obchází mílovými kroky a že mi to vůbec nevadí. Ale vsadím se, že ty pomlouvačné ženské na tom byly úplně stejně. Proto teď prosím pozitivní síly všech náboženských i filozofických směrů, aby se spojily a nedovolily mi zestárnout v takové nevyrovnané odporné nepřející pesimistické urážející osoby bez srdce a s IQ měřeným v záporných hodnotách. Amen.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Joina Joina | Web | 20. června 2014 v 7:02 | Reagovat

Ten koncert musel být určitě pěkný. A z těch ženských si hold nic nedělej, každý je jiný a někokdo horší.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama