Miničlánek o mých řidičských schopnostech

14. června 2014 v 22:23 |  Zápisky deníkovské
Když mi bráška ráno nabídl, ať s ním jedu do města, nadšeně jsem kývla a připomněla jsem mu, že tam je to skvělé parkovišťátko, o kterém mi slíbil, že mě na něm naučí řídit auto. Po návštěvě automechanika jsme tedy jely naší Koloběžkou dál, až na kraj města, kde nás na parkovišti překvapilo nemalé množství dalších aut.

Bráška to statečně nevzdal a s klidem dojel až na nedaleké pole. Protože mi předtím v autoopravně během nošení jednotlivých pneumatik dával krátké instruktážní přednášky ohledně částí auta, které bych měla ovládat, opustil místo řidiče a stal se mým skvělým spolujezdcem.


"Sestři, spojku, klíč, jedničku a plyn!" Opravdu jsem nečekala, že se Koloběžka rozjede, takže mé překvapení a následné nadšení by bylo znát i bez radostného vřeštění poznámek "Já jedu!" "Brmbrrrrm!" "Autíčkóóó!" či "Budu točit, budu točit, budu točit volántééém!"

Za bráškovy odborné asistence jsem brázdila pole všemi směry a statečně jsem se vyhýbala balíkům sena, které si tak okatě koledovaly o srážku. Jsem prostě ohromně ráda, že jsem si svou první jízdu odbyla ještě dřív než v potencionální autoškole.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Veronika Veronika | Web | 15. června 2014 v 12:39 | Reagovat

Tyjo, mazec! Taky bych chtěla řidičák a vidím to tak, že si ho začnu dělat až po škole...Teď na to trochu nemám :D  Mezi balíky bych toteda neukličkovala :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama