Slabost pro herce a tmavohnědé oči je utrpením

27. ledna 2014 v 18:04 |  Zápisky deníkovské
Na začátek malá rozcvička - jak se říká ztělesnění dokonalosti?


...




Herec.


V pátek jsme byly s Wolfy v divadle. Jednou si k povinné výbavě skládající se ze vstupenek, peněženky a bot na podpatku přibalím polštář a peřinu a už se odtamtud nehnu. Nechám se najmout jako kulisa a po nocích si budu zkoušet všechny klobouky mých oblíbenců. Živa budu z lásky, vzduchu a poezie a umřu, jenom kdyby mi můj nekonečný život nevyšel.

(Budiž, dost pozitivní imaginace. I když můj drahý doktor přes psychologii by ze mě určitě měl radost.)

Kromě pátečního divadla jsem Wolfy vytáhla i včera na divadlo, tentokrát amatérské.

Nějakou dobu jsem na kolegyni čekala před domem kultury. Bavilo mě, jak okolo chodili lidi a netušili, kam mě zařadit. I přesto mou skromnou osobu se zmateným pohledem pozdravili, protože si mysleli, že odtamtud pocházím.

Pak kolem mě procházeli dva chlapi. Jeden z nich otevřel druhému dveře a rukou i slovy: "Prosím. Titulovaní předem." ho pobídl, aby šel dovnitř. To bylo tak nádherné, že jsme všichni tři vyprskli smíchy.

Pár minut před plánovaným začátkem přišla Wolfy a vydaly jsme se na kup vstupenek. Kromě ženské, která je prodávala, seděl u stolku i frajer s neskutečně krásnýma tmavěhnědýma očima. Když mě uviděl, předstíral leknutí, a pak pochválil cylindr, který jsem měla na hlavě. Mimoto zajímavě propagoval program k oné divadelní hře. "Vezmete si program? Je tam recept na Algernonovy oblíbené chlebíčky!" Tak která ženská by odolala těm kouzelným očím jistě úžasně chutnajícím chlebíčkům, že?

S programem v ruce jsem dotáhla Wolfy do první řady. A když se konečně od sebe odloučily závěsy, byla jsem nadšena z toho, že majitel tmavých očí je herec, a ještě k tomu jeden z hlavních, tudíž se na jevišti toulal skoro celou dobu. A zdaleka nebyl jediným sympaťákem.

Wolfy si zabrala Algernona ("Aldžíííí!") a já spořádaně zůstala u Jacka. Ti herci byli prostě dokonalí. (Zvlášť, když se hádali o ty již zmíněné chlebíčky. Nebo když se Jack schovával za závěs.)

Závěr článku: Nikdy mi nedovolte psát divadelní recenze. Nikdy!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ellnesa Ellnesa | Web | 31. ledna 2014 v 16:17 | Reagovat

Jistě ty jeho oči/ výborné chlebíčky byly jistě kouzelné/výborné!

2 Daenerys Daenerys | Web | 2. února 2014 v 12:47 | Reagovat

hnědé oči.. ty jsou vždycky prostě nejkouzelnější na světě.. taky mám pro ně slabost.. ten musel být krásný.. :-)

3 Dev Dev | Web | 3. února 2014 v 20:55 | Reagovat

V mém případě to nejsou ani herci, jako spíš ty postavy, které představují...to je o to horší, že ti ani neexistují >.<
...takže jak je důležité míti Filipa? :D
Ovšem ta propagace programu byla vážně originální :)

4 Dev Dev | 3. února 2014 v 22:05 | Reagovat

Kdo by nepoznal, hned bych šla taky :)
Hmm, myslím, že taková tři patra bych ti přenechat mohla, aspoň budu mít společnost ^^
Nevím, bojím se, že se to se mnou někde zasekne, nebo že tam zmáčknu nějaký špatný tlačítko...schody jsou jistější :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama