Pokojem znějící tóny, škaredá matematika a úžasný kantor

11. září 2013 v 18:24 |  Zápisky deníkovské
Strašně se mi to líbí. Když nám v pokoji duní hudba. A když se každá z nás tak nějak nevědomky pohupuje do rytmu. Je to naprosto úžasné a optimistické. A to i přesto, že na zemi se na mě šklebí učebnice účetnictví a já vím, že mám kreslit plakát na téma Proč jít volit představenstvo do poslanecké sněmovny. Už vám asi muselo dojít, že s novým učitelem na výtvarnou a grafickou přípravu si zrovna nepadáme do náruče. Už kvůli těm pitomým tématům, které nám zadává.


Mimoto jsem se nějak začala ztrácet v matematice. I v černém lese bych se v noci vyznala lépe. Proto, pokaždé když dělám nějaký matematický domácí úkol, vrhnu se na Gabku a podám jí svůj sešit s tradičním: "Já Tě mám ráda!" Nevěří mi to, ale je to fakt.

Začala jsem zbožňovat právo. A taky češtinu. Mé přání bylo po roce vyslyšeno a my dostali místo učící encyklopedie úžasného učitele, který dokáže poutavě přednášet. Kéž bychom si ho udrželi do čtvrťáku. Amen.

Mimochodem, žádný z nás nově vyučujících kantorů nedokáže přečíst mé příjmení, natož si ho zapamatovat a následně vyslovit. Tudíž se skvěle bavím, když se o to pokouší. A vraždím pohledem, když ho zkomolí. Uvědomuju si totiž čím dál víc, že já to příjmení zbožňuju. Není to jako se jménem, z Kateřiny si každý odvodí tisíc podob. Je to něco, co v naší republice vlastní jen dvanáct lidí. A především - patří mé rodině. To je na něm to nejnádhernější.

Dneska ráno jsme měli spojenou dvouhodinovku. Kdosi z druhé poloviny prohlásil, že bychom se rádi mrkli na nějaký film, další řekl název a třetí ho šel hledat na net. Málem mi z toho výběru kinematografického skvostu švihlo.

Taková ta tradiční růžová komedie. Krásná brunetka toužila po kariéře, partner jí ustoupil, přišel o jeho pracovní sen a společně se stěhovali do jiného státu. Tam se trápil, ale před ní to skrýval. Pak jí to jednou ve vzteku řekl, přičemž bruneta okamžitě běžela vyplakat se ke svému kantorovi. Ten ji políbil, ona zdrhla a doma vše vyklopila své drahé polovičce. A její přítel to nebral ani trošku dobře, schylovalo se k rozchodu a pak zazvonilo a zbytek filmu jsme neviděli.

Doteď se ale zoufale mlátím do čela. Proč, proč jen odmítla krésného blonďatého milého dokonalého úžasného chlapa s překrásným účesem kvůli někomu, s kým si nerozumí, a kdo má úplně jiné představy o budoucnosti než ona?! A proč jsem byla jediná, kdo nefandil jejímu snoubenci, ale tomu učiteli?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama