Kostra bez srdce, ruka bez masa

24. června 2013 v 22:52 |  Mozaiky myšlenek
Na levačce mám zbytek mého vysněného tetování. Červený květ růže v dlani a na zbytku ruky stonek, pár lístků, trny a fialovo modrou mašli. Marťa si dneska hrála s pastely a já je mám obtisklé všude, kde se čehokoli dotknu.

Původně kreslila Pepiho, kostru s mými obrovskými brýlemi. Pekelně se soustředila a já ji z čirého zvyku vyrušovala. Čímkoli.

zvědavé naklonění přes rameno: "Autoportrét?"
"Směj se, směj se, dostaneš po hubě!"


Pak mi nakreslila ono nádherné tetování. (Předtím mi vlatně počmárala nohu černě.) Seděla jsem na zemi, ona mě pastelem lechtala na ruce a já si vymýšlela.

"Ne, tuhle červenou ne, tu druhou! To nevadí, že jsou stejné, já chci tu druhou! A trny! A mašličku!"

Trpělivě to snášela a já jí pak srdceryvně poděkovala. Málem jsem se rozbrečela. Na světě je někdo, s kým se můžu škádlit, a přitom se máme rádi. A snad je těch lidí i víc. (Fakt?)

"Kači, pujč mi ruku." *Marťa otráveně zívala nad výkresem s kostlivcem*
"Na." *ochotně jsem přiskočila a ruku jí podala*
"Ale né, já chci jenom kosti. Jestli máš s masem, tak tu nechci!" *mávla nad mou divnou končetinou rukou a já jsem se rádoby uraženě svalila na postel*

Další nezbytné komentáře jejího dílka.

"Proč nemá vnitřnosti? Proč nemá srdce?" *dorážím na stvořitelkyni*
"Pepi nemá srdce. Má jen kosti." *ach, jak mě to u té kostry překvapilo*
dramaticky, jako od Shakespeara: "To má být jako Ty? Bez srdce?"
"No dovol, já vnitřnosti mám." *okamžité ohrazení se*
"Možná tak ledviny. A střeva. Ale srdce? Vždyť se ten chudák nebude moct ani zamilovat!" *Romeovské pohození hlavou*
"Najde si někoho, jako je on." *chvilka ticha, napětí stoupá
"Nebude ho mít ráda. A on ji taky ne." *skoro bych brečela, jak je to dojemné*
Marťa nadšena ze své myšlenky pokračuje: "Jé, vy máte ale sexy kůstku!"

Pak Marťa zjistila, že by pro své výkresy potřebovala postel, aby je měla kam ukládat na noc.

"Zabiju tě!" *uznávám, je to rychlý, pohodlný a 100% účinný způsob, jak získat mou postel*
"A Gabču taky?" *já jen, abych v tom nebi či pekle nebyla sama*
"Taky!" *nadšeně souhlasí*
"I Hanču?" *chtěla jsem uspořádat sraz 22. pokoje se tří čvrteční účastí*
"Hanča je kámoš, né žrádlo."

Jedna kamarádka skončila na drogách. Druhá v nemocnici s podezřením na nádor v mozku. Nemám sílu na nic, na co pomyslím. Směju se ze zoufalství. Prý zas bude všechno v pořádku. Drahý, věřím Ti.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 pavel pavel | Web | 25. června 2013 v 14:03 | Reagovat

Jsou krásné okamžiky, ale bohužel i smutné. Marta je tvoje sestřička? :-)

2 Liliana von der Heide Liliana von der Heide | Web | 26. června 2013 v 21:11 | Reagovat

Nechala bych si nakreslit křídla. A uletěla bych...

3 blažena blažena | Web | 27. června 2013 v 16:39 | Reagovat

Chtěla jsem napsat něco rádoby vtipného na ty kosti, ale poslední odstavec mě dostal.... :-|

4 Vendy Vendy | Web | 6. července 2013 v 13:24 | Reagovat

I s kreslením je sranda! Máš dobré kamarádky. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama