Divadlo, vrah a kravata

20. června 2013 v 18:20 |  Slyšeno a zachyceno
Sedím na zemi, poslouchám hudbu a liju do sebe vlažnou vodu. Všude okolo je vedro k umření a já nekolabuju jen z radosti. Zítra zase vyrážím do divadla. (Už u sebe dlouhou dobu pozoruju absťáček. Co já budu dělat o prázdninách? Bez divadla umřu.) Pozítří je v zámku hudební festival. V pondělí jsem doma, na úterý je naplánována vycházka, ve středu cosi jako školní výlet a večer další divadlo, ve čvrtek těžce onemocním a v pátek je - překvapivě - opět divadlo. A dva měsíce klidu!


Má dušička se vznáší v nejvyšším nebi a nejradši bych tu svou optimistickou náladu rozdávala po hrstech. Tradičně mučení mou osobou schytává Tomáš, ale troufám si podotknout, že už si zvykl. Konečně pochopil, že mě musí každé ráno oznámit, že mě rád vidí. "Nebít" žádnou holku, ale naopak být galantní. A v pátek se usmívat, ne mračit.

...

To by bylo vše k úvodu. Dál pokračuju psanými debatami s kamarádem Ondrou, na které jsem narazila dneska v nudných chvílích obchodní korespondence. (Tak trošku využívám, že momentálně nemá přístup k internetu.) (:

já x Ondra

*stávkovala wi-fi, takže jsem si psala prakticky sama se sebou*
Bré ránko. Tady je. A tam? Evidentně není. Vůbec nebereš ohledy na to, že se tady sama bojím. Moc bojím! Okolo je tma a tu já nerada. Nesvítí sem Slunce. Zdrhlo. Taky. A všude je ta zlá tma. Může být tma zlá? A proč je černá? Teoreticky - jak by vypadala hodná bílá tma? Nebo třeba červená. Či fialová. Proužkovaná. Kostkovaná. Zlatá. Čtvrerečkovaná. Tečkovaná. Fakt mě to baví. Ráda hysterčím. Je to mírně nepraktické, ale co už. Lidi okolo si museli zvyknout. Chudáčci. Malí.

Jen si chci s někým popovídat. Furt jsem doma akorát se psem.
Klidně štěkej, když jsi zvyklý.

*ohledně Ondrovy brigády*
Pozdravuj krásné mladé hnědooké černovlasé milé sympatické kováře s krásnými chrapláky a skvělým humorem, potencionálně gumovým tělem.
Já budu dělat ve skladu a na expedici, kde jsou prý samé ženské.
Zrada!
Jinak kováře tam dělá taťka. A jak to říct, abych ti nezničil ideály...

Doufám že nejsi zklamaná?
Jsem. Celou noc budu brečet do polštáře a nad ránem i do peřiny.
Chudák polštář a peřina... Doufám že je pak aspoň vyždímáš na spolubydlící...
Ne. Na to je mám moc ráda. (Před chvílí jsem Gabce popisovala její pohřeb.)

Kde jsme to byli? Jo! U pohřbů... doufám že ty mě na svůj případný pohřeb pozveš? Taky si chci zatančit na něčí rakvi.

*uvažuju nad novým dessem blogu*
Vrahu! Vrahu malých blogíčků!

*téma: písničky*
Ted' mám puštěnou V opilosti. Předpokládám, že ji důvěrně znáš.
V několika verzích od různých kapel i sólistů.

*tradičně odmítám jít do školy*
Kdyžtak simuluj. Třeba v sobě objevíš skrytý herecký talent.
To já nikdy. Nesimuluju. Jsem hodné dítě. Malé... Skromné... Ideální... Skvělé... Úžasné...
Bez komentáře.

Na střední v matice čísílka nepotkáš. Leda když píšeš datum.

*o mém posledním výtvarném počinu*
A jak to vypadá s tvými výtvory? Myslíš, že se lepšíš?
Netuším, ale to dítě má rozpláckou držku.
Ubožátko malé.

*prý si ke kreslení vybírám anonymní fotky, aby na mě nevletěli rozezlení rodiče*
Už vidím rozezlené davy u vašich dveří, jak vyžadují tvé vydání.
Já se jim nedám. Schovám se pod postel a budu tam žít. Jen v noci budu vycházet, abych se mohla houpat na houpačce.
Vidle a pochodně se míhají vzduchem...
... leč pod postel nedoletí.
A hlasy rozlíceného davu stále opakují "Zlynčovat! Zlynčovat! Zlynčovat..." A pak osamělý starý kytarista, začne hrát: Pověste ji vejš, ať se houpá. Pověste ji vejš ať má dost...
Přeřvu je hudbou. Pustím si ragae. A ragga karneval, ragga karneval, frajerka je královna, frajer je král...!
To zní dost děsivě na to, aby to dav zahnalo.


A další zápisky souvisí s tím, že já narozdíl od Ondry umím vázat kravatu. :P

Ty umíš vázat kravatu?
Jasněže umím. Kdo by mi ji tady na intru vázal.
A já bych řekl že na intru by se někdo našel... kluci, vychovatelé.Už tě vidím jak každé ráno obíháš pokoje a ptáš se, kdo ti zaváže kravatu.
Svěřit já někomu do ruky kravatu, jsem uškrcena.

Vydržíš chvilku? Jdu se oběsit na kravatě...
Samozřejmě. Mimochodem, Ty se někam chystáš, nebo ses rozhodl spát s kravatou, potencionálně v obleku?

Jenže já doteď nepotřeboval umět vázat kravatu...
Svatba, křtiny, ples, taneční. To nevedete?

Celý barák se učí vázat kravatu.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 pavel pavel | Web | 24. června 2013 v 11:42 | Reagovat

Taky někdy se potřebuji se strašně moc vykecat a nikdo není v dosahu... ještě že je ten blog. :-D
Kravatu uvázat umím, ale jen na ten jednoduchej způsob. Jsou i komplikovanější.

2 Vendy Vendy | Web | 6. července 2013 v 13:20 | Reagovat

Tak tohle je jeden z nejulítlejších textů, jaké jsem četla.
Ale zábavný! :-D
Co kovář, zklamal nebo ne? ;-)  :-)

3 Vendy Vendy | Web | 6. července 2013 v 13:21 | Reagovat

P.S. nenič malých blogísků! :D Ale jestli přihraješ nový design, ráda se podívám. ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama