Nejúžasnější obyvatelky společného pokoje

31. května 2013 v 22:59 |  Mozaiky myšlenek
Stále častěji přemýšlím o prázdninách. Nevím, jaké budou. Jen doufám, že zase celé neproprší. Chtěla bych být v zámku. Moc. Jednou ráno bych si v jeho zahradách chtěla rozprostřít deku, nasnídat se, pustit si hudbu a celé dopoledne kreslit a pak jít dovnitř na prohlídku. Mám na to šedesát dní, tak snad to vyjde.

Dneska jsem si v angličtině kreslila kalendář. Budu pečlivě odškrtávat všechna čísla, až dojdu k vytoužené jedničce. Pár z těch dat jsem si i vylepšila, jsou vedle nich poznámky stylu Dětský den na zámku, Shakespeare ♥ (divadlo) , divadlo ve Z., Sluha dvou pánů (překvapivě také divadlo). Jenže co pak?


Nějak podezřele se začínám bát. Ne snad z toho, že by mi chyběla škola. To u mě nikdy nehrozí. Ale po holkách, se kterýma sdílím těch pár malých místností, se mi vážně stýskat bude. A nemálo.

Marťa. Osoba s nejúžasnějšími ironickými poznámkami, jaké si jen dokážete představit. Společně chodíme rády nakupovat do blízkého supermarketu nejrůznější věci, dneska třeba ošklivou housku. Po cestě tam mi vysvětlila, že právě koná velké dobro pro svět, protože tím, že ji sní, zničí tuto ošklivost a svět bude rázem o něco krásnější. Ve filozofických debatách nemá konkurenci. A když takhle hledáváme ošklivé či roztomilé housky, skvělé instatntní polévky, dokonalé grapy a zelí s umělecky ocenitelnými vrstvami, často skončíme smíchy na kolenou na zemi a zkoumáme barvu i tvar tělesa v ruce, zatímco ostatní se kolem nás proplíží s pohrdavými pohledy.

já: "Jsi zlá!"
M.: "Definuj mi slovo zlý."
já: "Ty!!!"

Hanka. Vlastně se tak nejmenuje, ale málokdy jí říkáme pravým vietnamským jménem. Je to neskutečně krásná holka s úžasnou výdrží v chatování, skvělým úsměvem i stylem oblékání a perfektní češtinou, přestože doteď neví, co je to vlastně houska. Někdy nás učí slovíčka její mateřské řeči a vždycky se u toho nasmějeme. Při další lekci ale musí začínat odznova, žádná z nás si nic nepamatuje. Vždycky mě dorazí, když se jí její asijský kamarád zeptá, jestli už umím vietnamsky.

*noční probuzení*
Hanka:
Pavouk! Já z nich mám fóbii! Ááááá!
*sprejuje ho lakem na vlasy*
Zdechni, vole!
*stalo se*
(pohřební tóń) Chudáček...

Gabka. Nejvysmátější holka pod Sluncem. Naštvatelná jen jediným slovem na světě - jakýmkoli pádem slova Gabriela. Další skvělá kamrádka. Svým způsobem vymyslela dvě mé přezdívky.

Marťa: "Prodáme ji!"
já: "Ale mě by si nikdo nekoupil, takže vám zůstanu na krku do nejdelší smrti."
Gabka: "Obarvíme ji na blond a prodáme do Turecka."
Marťa: "Za čtyři velbloudy!"
já: "A do školy budete jezdit na velbloudech. To je nelogické, jste tři, jeden je navíc. Zlevte na tři, ať se to lepší rozpočítává."
Gabka: "Já mám nápad. Budeme jí říkat Bloud!"
já: "Proč ne Vel?"
Gabka: "To je roztomilé, to se k tobě nehodí."
Teď mi říká oběma způsoby, dokonce i tím roztomilým.

Asi nezapomenu na den, kdy jsem se vrátila ze školy. Gabka ležela na posteli, střídavě vstávala a padala zpátky a u toho mi sdělovala, že je jí strašně špatně (smutně), že pojede domů (vesele), že byla dávat krev (téměř umírajícím tónem) a že jí vzali takové množství, že se cítí jak bez ruky (s neskrývaným nadšením z právě vymysleného přirovnání).

Uznejte, že po těhle skvělých osobách se prostě stýskat musí. (:
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 didiluk didiluk | Web | 31. května 2013 v 23:19 | Reagovat

ahoj, prosím hlasuj pro tento obrázek, děkuji :) .. napiš kdykoliv na můj blog, pokud budeš chtít někde hlas :)
http://www.recyklovanepohadky.cz/detail-soutezniho-obrazku/109

2 blažena blažena | 1. června 2013 v 10:13 | Reagovat

Přeju, ať se ti ten sen se zámkem a vším, co si přeješ splní.

Ne, nejsem v ráži, já se o politiku zajímám a protože jsem bez práce, mám spoustu času brouzdat po netu a hledat informace.
Je mi 62 let, leccos už jsem zažila, mohu srovnávat  a mám na spoustu věcí prostě svůj názor.

Mně stačilo, když bylo téma týdne Zeman, jak všichni do něho i tady na blogu kopali.
On nás hájí, podívej, jak se zachoval Schwarzenberg například s Lobkovickým palácem, vyměnil ho s Němci za kus zaplevelené parcely u Berlína (stavbu nové ambasády si ale ČR musí zaplatit sama), přitom je Lobkovický palác národní památka nevyčíslitelné hodnoty a u ní je rovněž  ne pouhá parcela, nýbrž překrásná stará a vzrostlá, udržovaná zámecká zahrada. Dál prodává zrekonstruované památky za směšnou cenu svým kamarádíčkům, památky, které se upravily za státní peníze a ty úpravy stály víc, než za co ty nemovitosti prodává. Teď je na řadě zámek Štiřín! To by Zeman nikdy neudělal. :-|

3 Vendy Vendy | Web | 1. června 2013 v 11:32 | Reagovat

To bylo skvělé představení, holky se zdají být opravdu dobré kamarádky a je s nimi legrace, ta chvilka s pavoukem mě pobavila, taky je nesnáším, a Hanka dokonce dokázala za ně chvíli držet smutek :-D
Pěkná přezdívka! Zajímavé, z čeho takové přezdívky vznikají... naštěstí tě neprodaly, ani za 4 velbloudy. :D

4 Vendy Vendy | Web | 1. června 2013 v 11:35 | Reagovat

[2]:Štiří je nádherný zámek je mi z toho špatně, až nebudou mít co prodávat, tak co budou dělat? Začnou prodávat lidi?
Nenažranci!
Zeman - určitě by se našla spousta výhrad k jeho osobě, ale myslím, že na rozdíl od Schwarzerbergera ještě něco skutečného dělá. Pan kníže by všechno jen odkýval, pravda, s noblesou.

5 Bony Bony | 1. června 2013 v 19:28 | Reagovat

[2]:[4]: Dámy, tichučko. Nebudeme přece řešit něco, co nezměníme. (:

6 Vendy Vendy | 2. června 2013 v 22:06 | Reagovat

[4]: Nezměníme, to máš pravdu. ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama