Květen 2013

Nejúžasnější obyvatelky společného pokoje

31. května 2013 v 22:59 Mozaiky myšlenek
Stále častěji přemýšlím o prázdninách. Nevím, jaké budou. Jen doufám, že zase celé neproprší. Chtěla bych být v zámku. Moc. Jednou ráno bych si v jeho zahradách chtěla rozprostřít deku, nasnídat se, pustit si hudbu a celé dopoledne kreslit a pak jít dovnitř na prohlídku. Mám na to šedesát dní, tak snad to vyjde.

Dneska jsem si v angličtině kreslila kalendář. Budu pečlivě odškrtávat všechna čísla, až dojdu k vytoužené jedničce. Pár z těch dat jsem si i vylepšila, jsou vedle nich poznámky stylu Dětský den na zámku, Shakespeare ♥ (divadlo) , divadlo ve Z., Sluha dvou pánů (překvapivě také divadlo). Jenže co pak?

Běh po náměstí, dva alarmy a kreativita mých spolužáků

27. května 2013 v 19:44 Zápisky deníkovské
Pátek. V naší třídě probíhala dražba věcí a talismanů maturantů našeho oboru. Bylo to příšerné. Doteď totiž nepochopili, že když budou hřvát: "Kupte si to! Přihazujte! Vy jste volové! Víte, za kolik jsme to koupili my? Za osm set! Vy nejste schopní dát ani pár stovek! Hlavně, že je vás ve třídě tolik. Chápete, že nebudeme mít za co chlastat? A co pak jako chcete dražit vy? Nic? Jdětě do prdele. A přihoďte už někdo něco! Ať máme aspoň na vodku..." nikdo si nic nekoupí. Hodně věcí je o přístupu. A když si dav takhle zablokujete, nemůžete od něj čekat žádnou odezvu.


Chlap se šátkem, úchylný kastelán a smutný kat

23. května 2013 v 19:44 Zápisky deníkovské
Nikdo netuší. Nikdo nechápe. Nikdo neví, proč nechci jet na výlet se svou třídou. Jenže já nevidím důvod. Drásalo mi nervy už to hádání na téma, kam bychom se mohli vypravit. Zoo nebo paintball. Nezájem. Nemám chuť si ničit jakýkoli den tím, že bych měla za společnosti opic z naší třídy okukovat zvířata. Nebo si vzít pistoli, běhat po hale mezi betonovými sloupy a hrát si na vojáčky. Co jim na tom připadá tak lákavé?

Ze dne na den

19. května 2013 v 14:04 O(d) Vás
Bylo krásně. Slunce už pomaličky odcházelo za obzor a kolem něj se rozlévala zář červené, oranžové a žluté směsice. Vzduchem se nesl závan starorůžového ibišku pod okny a z dálky byl slyšet tlumený smích dětí, které si na hřišti hrály s míčem.

Před chvílí jsme s přítelkyní dovečeřeli pizzu, kterou Klárka dovede připravit lepší než kdejaká italská pizzerie. Za půl hodinky jsme měli jít společně za přáteli, protože Kuba se rozhodl náležitě oslavit a zapít své třetí kulaté narozeniny.

Dvoumetrová tečka, hlemýždí závody, zkouška klobouků a dokonalé úsměvy

13. května 2013 v 17:26 Zápisky deníkovské
Před nějakou chvílí nám skončila výtvarka. Ještě ted' nevím, co si o dnešní hodině myslet. Učitel nás vyhnal na chodbu a měli jsme si rozptýleni po škole najít místo s perpektivou, kterou bychom následně zachytili na papíře. Žádný problém. Ochotně jsem tedy sletěla (to myslím doslovně - má chůze po schodech mi dneska zajistila dvě jízdy po ústech) do přízemí a svalila jsem se i s taškou, sakem a šesti tužkama na schody. Pak mě následovala spolužačka a obě jsme se snažily kreslit to, co vidíme a uhýbat lidem, kteří mezi námi procházeli, aniž bychom nějak výrazně změnily úhel pohledu.

Malý osmokvětnový výlet

9. května 2013 v 20:19 S fot'ákem v ruce
Další z věcí, která mi vyhovuje. Sbalit si do kabelky foťák, klíče, mobil a kartu a vypadnout z domu. A nejlépe na toto místo.


Růžové tepláčky, překrásný Milord a nečekané čekání

6. května 2013 v 11:44 Zápisky deníkovské
V pátek jsem se konečně dočkala té krásné chvíle - být zase společně s Wolfy a mamkou v divadle. Přestože už i já jsem došla k názoru, že zážitky odtamtud jsou nepopsatelné, budu se snažit zachytit alespoň něco.

Chůze na podpadcích mě zradila ještě na půdě, která by mi měla říkat pane. Taky máme skvělé auto. ("Wolfy, toho se nedotýkej, nebo se to celé rozpadne!") Jmenuje se Koloběžka, krycím jménem Citrónek. Ani to rádio tam nefunguje, tudíž jsem byla nucena hrát písničky z mobilu.