Únor 2013

Chci zpátky na svou planetu! (...i s cylindrem!)

27. února 2013 v 16:00 Zápisky deníkovské
"Tuze se omlovám, Harry," zvolal Dorian, "ale je to opravdu jen a jen vaše vina. Ta kniha, kterou jste mi poslal, mě tak uchvátila, že jsem zapomněl, jak čas utíká."
"Ovšem. Myslel jsem, že se vám bude líbit," odvětil jeho hostitel, zvedaje se z křesla.
"Neřekl jsem, že se mi líbí, Harry. Řekl jsem, že mě uchvátila. To je veliký rozdíl."
"Ach, tak už i na tohle jste přišel," zamumlal lord Harry. A odešli spolu do jídelny.

Ano, zase jsem se pustila do čtení Obrazu Doriana Graye. Zbožňuju tu knížku. Chudák už je celá plná zakroužkovaných stran, podrhovaných odstavců a vlnek pod citáty, které se mi líbí. A to nebyla v nijak dobrém stavu, ani když jsem ji kupovala v antikvariátu. Dá to hodně práce, sehnat něco od Oscara Wildea, protože jeho knížky už dnes nejsou "moderní", tudíž se netisknou. Možná proto pro mě mají takové kouzlo, at' už se jedná o Strašidlo cantervillské či již zmíněný román o změně charakteru mladíka s překrásným křestním jménem.

Vznik, průběh a zánik podnikání vs. Divadlo

24. února 2013 v 9:52 Jak jsem si hrála...
Bony se ve středu od odpoledne do noci učila ekonomiku, konkrétně podnikání, na test následujícího dne. Během "učení se" vznikla tato perokresba, což je její nejmilejší druh tvoření si. Před jistou pětkou ji zachránilo zvolání třídy: "Cože? My nemáme psát. Říkala jste, že až po prázdninách! To není fér, mi to neumíme!" Ano, fér to určitě nebylo. Chudák učitelka.

P.S. Jde o zachycení některých momentů z poslední zhlédnuté hry.
P.P.S. Pá.

Ta opona vážně není tak křivá, to úhel focení ji tak zdeformoval. Ostatní viditelné nedostatky tam už ale vážně jsou. (:

Vrtačka v koleni a dvojnásobný poplach

20. února 2013 v 22:24 Zápisky deníkovské
Také znáte ten úžasný pocit, kdy:
  • potřebujete fot'ák a nemáte ho po ruce?
  • si nad ránem sednete na stůl, namícháte si něco k pití a dlouhou dobu zkoumáte zasněžené nádraží, které v tuto noční dobu vypadá vážně překrásně a roztomile?
  • máte část vrtačky zaraženou v koleně?
  • spatříte kolegu svého tat'ky a děláte, že ho neznáte, když v tom se za ním objeví tat'ka a vy spolu začnete divoce gestikulovat, přičemž jeho kolega netuší, o co jde, ale vztahuje si podivnou komunikaci na sebe a tím pádem na ni i odpovídá?
  • kreslíte tři hodiny obrázek a na konci ho dokonale zničíte tím, že jedna z osob vypadá jako retardovaný křeček po použití zmenšovadla?
Vítejte v mém životě!

Okolo mě

18. února 2013 v 17:28 Jak jsem si hrála...

Má sbírka.

Slib mi, že nebudeš plakat, až odejdu

15. února 2013 v 22:56 Zápisky deníkovské
Včerejší večer v divadle byl kouzelný. Jako vždy herci nezklamali. To, co prováděli, bylo dokonalé. O tom, že derniéra pro ně znamená totéž, jako dnes si můžeme dělat absolutně co chceme, jsem věděla. Ale ten včerejšek byl... prostě dokonalý! (:

U dveří jsem se vrhla na Wolfy, jestli mám jít vpravo (kde vstupenky kontroloval blond'áček s úžasnými brýlemi) nebo vlevo (za hnědovlasým). Zatáhla mě doleva, což byla velká chyba, a ještě mě kárala, že chci zdrhnout za ženskou, která byla mimochodem kluk. (:

Máme svobodu? Nemáme svobodu?

10. února 2013 v 22:37 Mozaiky myšlenek
Přemýšleli jste nad tím někdy? Jsme vlastně svobodní, nebo ne? Teď nemyslím, jestli máme po svém boku zákonem uznaného partnera, ale to, jestli si můžeme dělat, co chceme. Co myslíte?

Rok 1989 máme většinou spojený právě s tímto rozporuplným slovem. Se svobodou. Ale vážně jsme tak volní? Smíme si sice vzít peníze a odjet či odletět daleko za hranice našeho státu. Také můžeme beztrestně vyjadřovat svůj názor. Jenže mám pocit, že obojí jen teoreticky.


Divadlo, školka, narozeniny a tradiční školní hodina

6. února 2013 v 18:43

Středa 30.1.

Další z návštěv divadla. Mimo zhlédnutí překrásné hry jsem ten den dospěla k názoru, že:
  • můj oblíbenec má dokonalé tělo a perfektní hlas.
  • pokud před vás herec položí kytku se slovy: "Když kytky k tobě prostě nějak patří." a vy se začnete rozplývat nad tím, že jste od NĚJ dostala květiny a že se dokonce trefil do vašich nejmilejších barev, přijde a kytku s klidem dá své o několik desetiletí starší lásce
  • že krásní herci čekají na své (bohužel) neméně hezké manželky v baru u piva.