Blogové letadlo od Wolfy

10. prosince 2012 v 15:45 |  Zápisky deníkovské
Tak po dlouhé době článek pro Wolfy, která mě připojila do projektu blogového letadla. Tady jsou otázky, které jsem si od ní vysloužila.



V jaké situaci bys využil/a neviditelnosti?
Jasné jak facka! Divadlo... plný sál... množství úžasných hlášek... a samozřejmě herci! V jejich přítomnosti by se neviditelnost mé maličkosti přece hodila vždycky. Taktéž na zámku. Ten infarkt ( u mě ) či následný otřes mozku ( u Wolfy ), když se společně po špičkách krademe na nádvoří a najednou uslyšíme něčí kroky či hlas, bych vám vážně nepřála.

Je někdo na světě, koho nenávidíš natolik, abys mu přál smrt?
I když často vyslovuju, že by si ji právem zasloužila má češtinářka, nepřeju smrt ani jí. Budu hodná a zapomenu na její vstupy do třídy s tím, že zítra si napíšeme test z antického Řecka, Říma a ze středověké literatu, z nichž jen první téma máme v sešitech rozepsáno na osm A4. Ale někdo by se našel, jen už je šedesát sedm let mrtvý.
Držíš si staré přátele nebo se radši seznamuješ s novými lidmi?
Snažím se o obojí, i když stará přátelství pro mě mají obrovskou hodnotu, ačkoli to dotyčným někdy nedávám najevo.
Máš radši sladké nebo slané?
Obojí. Naštěstí se mé tělo přizpůsobilo a nedává tuto mou zálibu ostatním znát, takže pokud mě uvidíte, jak z čaje lžičkou doluju na dně nerozpuštěný cukr, tak vážně držím dietu. Fakt.
Umíš se někomu omluvit nebo radši trucuješ, přestože máš výčitky?
Pokud jde o nedůležité věci, zásadně trucuju. Ale pokud je věc závaznější a mám dotyčnou či dotyčného ráda, omluvím se.
Dokážeš ustoupit v hádce nebo musíš mít poslední slovo?
Jak kdy, ale většinou vede poslední slovo, dle svého okolí jsem totiž úžasně tvrdohlavá.
Díváš se při rozhovoru druhému člověku do očí nebo je ti oční kontakt nepříjemný?
Mám ráda oční kontakt a vyhledávám ho. Když už mě ale někdo donutí uhnout pohledem, zkouším ho "přebít" znovu a znovu a jak a pokud se mi to podaří, mám z tohoto vítězství neskutečnou radost.
Mstíš se?
Většinou neplánovaně, at' už jde o natáčení a posmívání se učiteli cvičícímu na sokolský slet, záchvat smíchu po shlédnutí zakopnutí mi nemilého člověka na schodech, na které nás sám upozornil, náhlý výkop, kdy jsem nevěděla, že je za mnou bráška atd.
Dokážeš k někomu předstírat náklonnost, pokud z toho můžeš mít užitek?
Náklonnost? Plazit se před někým, nosit mu kytky a skládat poklony vážně nezvládám a nevadí mi to, ale pokud vím, že od někoho budu někdy něco potřebovat, snažím se si ho nerozhádat hned při prvním setkání.
Práskáš dveřmi, když se naštveš?
Ano, ale zásadně dveřmi mého pokoje. A pravidlo číslo dva které jsem porušila jen jednou - nikdy ne před rodiči!
Stydíš se za něco, co jsi udělal/a už hodně dávno? Jestli to není hodně osobní, napiš co.
Uznávám, že kopat učitele do holeně není v chování žačky to pravé ořechové. Ale když já vážně nechtěla.



11 věcí o mně:
Pokud nemám na ruce svůj prstýnek, panikařím a jsem nepoužitelná do doby, než ho najdu.
Zbožňuju, když mě Ondra oslovoje "Anděli".
K Vánocům chci cylindr.
Typ notebooku jsem si vybírala podle barvy. (Vyhrála červená!)
Mým věčným dilemem je velryba x verlyba.
Miluju to bílé husté studené, co padá z nebe, a vždycky jsem chtěla mít vlastní iglú.
Knížkou mého srdce je Obraz Doriana Graye.
Doted' neumím spočítat 8 x 4 aniž bych u toho nepoužila kalkulačku či vlastní prsty.
Umím rodokmen rodu Kounic Rittberg Questenberg Bruntálských von Wrbna und Freudenthal a zbožňuju jednoho muže z tohoto rodu, který je už pár set let po smrti.
Vím, že Napoleon měl ze všech bonbonů nejradši lékořicové.
Mám kolem sebe ráda zapálené svíčky, čokoládu, kamarády, hrnek s teplým čajem a polotmu.



Mnou položené otázky pro Lexi, Cookies, Verču a Xaviera Fendera (Prosím.):
Jaké je Tvé skutečné křestní jméno a jak jsi s ním spokojená/spokojený?
Jak bys popsal/ popsala sám sebe?
Jakou hudbu posloucháš?
Jaký český film je Tvůj nejoblíbenější?
Máš radši noc nebo den?
Jaký byl nejhezčí okamžik Tvého života?
Kafe, nebo čaj?
Tvá nejoblíbenější barva?
Jaký máš názor na Malého prince?
Jak bys chtěl/chtěla, aby vypadala Tvá budoucnost?
Chodíš do divadla?
Ještě jednou prosím všechny výše zmíněné, aby se zapojili. Děkuju.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Xavier Fender Xavier Fender | Web | 10. prosince 2012 v 16:23 | Reagovat

Velryba, věř mi. :-D ;-) Těch 11 věcí o tobě mě hodně zaujalo ... já neznám pořádně ani vlastní rodokmen, natož rodokmen někoho s tak předlouhým příjmením. :-D

No, zapojím se, co mi zbývá :-D ale jen bych se chtěl ještě zeptat, zda těch "11 věcí o mě" mám taky převzít, nebo je to součást otázek pro tebe?

2 Carl Levers Carl Levers | 10. prosince 2012 v 21:48 | Reagovat

Zásadně stojím za verlybou! :-D
A jsem rád, že jsme se konečně dozvěděli něco málo i o Tvé maličkosti.

Neznám nikoho staršího patnácti let, kdo by neměl problémy i s malou násobilkou. Ba dokonce s prachobyčejným sčítáním a odčítáním. Extrémem je Ondrův spolužák, který sice z hlavy počítá nejsložitější rovnice, ale zasekává se u příkladů typu 3x2 a 8+6... :-D

Loučí se
Carl Levers

3 Vendy Vendy | Web | 10. prosince 2012 v 23:30 | Reagovat

Pěkná přehlídka. Ty máš ráda zimu? Jsi jedna z mála... to studené a bílé můžu jenom při pohledu z okna.
Moc pěkné odpovědi a pěkná sebeprezentace.
To přebíjení z oka do oka se už dlouho chci naučit, protože zásadně očima uhýbám (a není to proto, že bych byla falešná. Nebo falešná jsem a zatím jsem si to nepřiznala? :-?  8-O )
Snad se to jednou naučím. Nejen vyrovnat pohledy, ale přimět toho druhého uhnout...
Pojmenování Anděli by se mi taky líbilo. S cylindrem si tě nedovedu představit, bude foto, když bude cylindr? 8-)

4 Veronika Veronika | Web | 15. prosince 2012 v 14:48 | Reagovat

Omlouvám se, za opožděnou odpověď. Zapojím se ráda, akorát bych se chtěla zeptat, měla bych pokračovat v řetězci tím způsobem, že také zvolím pár lidí, kterým položím otázky?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama