Kominík, ukrytá peněženka a dlouhé pohledy

28. listopadu 2012 v 18:57 |  Zápisky deníkovské
Přežila jsem dnešních devět hodin! Jsem úžasná, vždyt' já vím. Tak mučení ve škole bych přežila, ale ty testy? Brrr!

Za dvojku z informatiky jednoznačně vděčím kominíkovi z ulice, kterého jsem potkala, když jsem šla na oběd. Nejsem nijak pověrčivá, ale tehdy se vážně musel stát zázrak, protože jsem text vztahující se k otázkám rozepsaným na čtyřech A4 viděla asi tři minuty.

......................................................................................................

Mám ráda svou mamku a debaty s ní. Třeba tu, kdy jsem jí včera vysvětlovala, že jsem prvně za život viděla kominíka až ve svých patnácti letech. "A dotkla ses ho?" zeptala se mamka. "Hm, ne. Tak hezkej zas nebyl!" mávla jsem rukou a směle jsme mohly během pokračovat k rozjíždějícímu autobusu.

Panikaření v sobě máme obě nějak geneticky zakódováno, takže jsme se za běhu přehrabovaly v našich zavazadlech - já v mamčiné kabelce, mamka v mém batohu - obě s větou: "Já nemůžu najít peněženku!"

......................................................................................................

Spolužačka vedle které i růžová slonice na skateboardu vypadá jak Miss World se mi dneska svěřila, že "po ní asi jede učitel dějepisu." Usoudila tak na základě toho, že se na ni směje a dívá se jí do očí. Málem to se mnou švihlo, jak jsem se snažila zadržet smích v sobě. Podařilo se.

Dějepisář by ale měl okamžitě skončit mou i jeho oblíbenou hrou - s očním kontaktem, který udržuje s každým žákem do doby, než to jeden z nich nevydrží a neuhne pohledem. A neměl by se smát našim špatným odpovědím, pak to takhle dopadá!

Vážně bych se k ní neměla chovat takhle hnusně. Ona mě bere za kamarádku a já nevím, co s tím. Prostě mě nezajíma a tečka. Mí přátelé jsou jinde a o chabé náhražky nesahající jim ani po kotníky nemám zájem. Danke.

Tak abych byla hodná alespoň k Vám, tady máte mé milované UDG:



......................................................................................................

Od soboty nemůžu zapomenout na přednášku, kterou jsem uštědřila lepence na zámeckém nádvoří. A od včerejška taky na učitele, chlapa jak hora, který do vyučování přišel s malilinkatým hrnečkem na kávu. Pá!
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Liliana von der Heide Liliana von der Heide | Web | 28. listopadu 2012 v 21:21 | Reagovat

Kominíka už jsem také viděla :-)

2 Carl Levers Carl Levers | 28. listopadu 2012 v 21:22 | Reagovat

Všichni tví věrní čtenáři ti děkují za další článek :-)

Můžeš vyřídit mamince, že jestli jsi viděla prvního kominíka v patnácti, tak jsi jich pořád viděla víc než já :-D Už jsem tento druh považoval za vyhynulý, ale teď mám naději, že někde ještě existuje množící se populace :-D

A k malilinkatému hrníčku na kávu můžu říci jen to, že můj známý si zase dělá kávu do nádoby, jejíž obsah se měří na celé litry :-D

Minimum špatné nálady přeje
Carl Levers

P.S.: A vážně pochybuji, že jsi myslela Miss "Slovo" ;-)

3 Chii - chan Chii - chan | Web | 29. listopadu 2012 v 20:58 | Reagovat

1) Devět hodin mám každý čtvrtek.
2) Kominíka jsem ještě neviděla.
3) Máš něco proti růžovým slonům na skejtu?! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama