Zvrhlí učitelé, podivné zkoušení a olejíčková mumifikace

8. října 2012 v 15:05 |  Zápisky deníkovské
Po matice nastala druhá vyučovací hodina, takže si polovina třídy vydobyla zpět své věci, které si zrovna "půjčila" kamarádka z vedlejší lavice a společnými silami jsme se vydali hledat učebnu. Po jejím pracném objevení jsme ji obsadili a po chvilce se dostavil náš učitel, jako vždy zmaten z toho, kde jsme se mu zase schovali.

Za úkol jsme dostali nakreslit zvětšený detail přírodniny, jejímž zvěčněním nás týral už minule. A jako by to bylo málo, začal nás zpovídat, co posloucháme, a následoval výčet mučících praktik, které se používaly ve středověku i raném novověku.

V líčení podrobností se vyžíval tak, že si většina z nás narvala do uší sluchátka, která duněla na maximum. Jako jedna z mála jsem je bohužel u sebe neměla, takže jsem se snažila poslouchat spolužačku a její řeči o focení morčat, které byly stejně zajímavé jako debaty starších občanů o počasí.


Učitel i tak zlákal mou pozornost - začal klepat nohou v černých Adidasech o zem. Proč mi tohle chlapi dělají? Asi budu na čele nosit ceduli s červeným nápisem Pozor, dotyčná umí dešifrovat základní neverbální projevy! Pokud se do toho nedokopu, budou přede mnou chlapi nadále mlátit nohou o podlahu a já se pořád budu kácet s výkřiky: "On má nedostatek sexu..."

Docela se divím, že si mě onen učitel celkem oblíbil. Prakticky naprosto bezdůvodně. ( A to jsem ho jednou zvládla při své šikovnosti kopnout do holeně. ) Takže zatímco dokonalým kráskám neboli "tetkám" rve zpod rukou výkresy s vysvětlením, že dotyčné drží tužku jak prase kost a místo paprik kreslí nevysvětlitelné patvary, kolem mě prochází s: "Výborné, kolegyně. Tys minule měla tu hezkou kresbu, že? No ted' to máš taky úžasné, kolegyně. A ty jsi dneska nějaká smutná, stalo se něco?"

Nebít těch dvanácti párů závistivých očí a mého vzrůstajcího ega spolčeného s vlastní škodolibostí, asi bych po něm za to objetí při překreslování mého dílka začala řvát. Mimochodem, taky vás tak fascinuje, jak píší leváci? To je úžasné, sledovat je. Ale ted' odbočuju k jinému člověku, kterého bych po dlouhé době docela ráda viděla a vím, že neuvidím. Achjo. Chybí mi tolik lidí a já nemám šanci je vidět, to je strašné.

Pak následovalo seřvání mých dvou kolegů učitelem slovy: "Když budete jen tak sedět na prdelích, tak vás do nich nakopu."

Po zvonění odešel pryč připravovat se na další hodinu s námi, ale ještě předtím nám oznámil: "Je přestávka, nemusíte kreslit. Ale když budete, uděláte mi radost." Přitom se podíval na mě, což nemusel dělat, protože po vyřčení jeho přání jsem odhodila tužku s takovou radostí, jako bych s ní kreslila tři dny v kuse. Tvářil se neskutečně.

Při další přednášce na téma mučení a sebevraždy si učitel sedl přede mě a začal komentovat: "Ty se na mě díváš jak na mimozemskou bytost. Vždyt' to nebylo tak strašné, ne? Nebo jo? Ale nebylo, kolegyně." A začal mě chlácholit slovy: "Jsou i horší věci." Odvážila jsem se zeptat, jaké jsou ty horší věci, a on pronesl: "Víš, jak to bolí basetballovou holí?" Tohle neměl dělat, protože jsem si v mžiku představila Wolfy, která s basetballkou i spí, jak ho masakruje onou zbraní a dostala jsem takový záchvat, že mi můj šílený smích zabránil odpovědět.

Pak jsme se nudili ve fyzice a následně se od nás odplazila i němčina, takže jsme se dostali do spárů druhému učiteli, dějepisářovi. Hodina začala zkoušením a následovaly tak "těžké" otázky, jako co je to patriarchát a matriarchát. Nechápu tu krávu, co druhou zmíněnou otázku zvládla na pět. To je neskutečné! Plně jsem sdílela učitelův údiv, když se dotyčné zeptal, co měla na vysvědčení z tohoto předmětu a ona odpověděla, že za dva. Já i učitel jsme reagovali stejně zděšeně: "Ty vole!"

Další zkoušená pak měla být Monča, které učitel před chvílí sebral propisku. Zkoušení proběhlo následovně: "Monika... To jsi ty? Tys mi půjčila psací prostředek, že? Za jedna.Tak, kdopak je tu dál? Barbora!" Takhle se prosím u nás zkouší.

Pak jsme se bavili o Egyptě. Učitel tuto debatu začal slovy: "Co se dělalo v Egyptě furt? Myslím něco, o čem by se dalo mluvit před dvacátoudruhou hodinou, Zuzanko." Překvapivě myslel mumifikaci, jejíž princip po nás chtěl vysvětlit.

Teda nejprve po Kristýně. Ta mu přeochotně prozradila: "Já vám to klidně přečtu, když mi to donesete vytisklé." Zuzka se tedy obětavě pustila do vysvětlování místo své spolužačky a začala i skončila tím, že: "To bylo o těch olejíčcích. Bohatí je měli kvalitnější a chudí míň kvalitnější, ty olejíčky myslím." V tu chvíli učitel odešel z hodiny.

Vrátil se pár minut před zvoněním, ujistil se, že po brzo následujícím drkotu zvonku jdeme na oběd a začal nám předčítat o tom, jak se prováděla mumifikace. Bylo to docela nechutné, zvlášt' popis vyndávání vnitřností, plnění břicha či sešívání očí. Zuzka se ale nemohla vzdát naděje na zmínění jejich očividně oblíbených přísad, takže mu do výkladu pořád neúnavně skákala. Tak to by bylo k dnešku všechno. Pá!

P.S.:
Učitel: "Břišní dutina se plnila myrhou..."
Zuzka: "To je olejíček!"
Učitel: "...a jiným kořením."

P.P.S. Kájo, prosím...
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Carl Levers Carl Levers | 8. října 2012 v 19:58 | Reagovat

Jsem nucen vyseknout poklonu. Skvělý článek. Jak se zdá, jsou luhačovičtí učitelé prapodivná sebranka. Mimozemšťan vyučující výtvarnou výchovu (říkám to správně, nebo ten předmět označujete jinak?), dějepisář vyplňující břišní dutiny myrhou (zajímalo by mě, kde ji bere. Je to dost drahá věc)... Už se těším na další zprávy z této prapodivné džungle obývané těmi nejroztodivnějšími stvořeními.

S uctivým pozdravem
Carl Levers

P.S.: Nepros! :-D

2 Chii - chan Chii - chan | Web | 8. října 2012 v 21:37 | Reagovat

No dovol, já s ní nespím. ;-)

3 Liliana von der Heide Liliana von der Heide | Web | 9. října 2012 v 19:49 | Reagovat

Nu, aspoň se ve škole nenudíš :-) My jsme se jednoduše odmítli přesunovat z naší kmenové učebny někam jinam, když v té naší bylo zbytečně volno :-)

4 Vendy Vendy | E-mail | Web | 10. října 2012 v 19:43 | Reagovat

Zuzka má prostě ráda olejíčky. O tom žádná. Při učitelových  hláškách mi pěkně cukalo u pusy. Má smysl pro humor, zatím...
Jak to, že tu nemáš obrázek přírodniny? Taková nekázeň... :-D
Docela bych se ráda podívala. Jinak, zdá se, že máte opravdu veselo. A jinak, taky mě fascinuje, jak píšou leváci. A jak jim to pěkně jde! :-P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama