Růže Josefína

29. září 2012 v 20:26 |  Mozaiky myšlenek
Dostala jsem růži. A růže je kytka a kytky já zrovna nemiluji. Ted' se tu naklání na stole vedle lampy a já ji začínám brát na vědomí. Je krásná. Rudá. A jmenuje se Josefína stejně jako první žena císaře Napoleona. A stejně jako ona se stáhne do ústraní a zemře. Asi jí píšu článek jen kvůli tomu jménu.

Sleduji ji a připadám si jako Malý princ. Jen s tím rozdílem, že on se vždycky dopátral odpovědi na položenou otázku.

Pamatuji si na chvíli, kdy jsem dostala svou první kytku. Je to pár let a byl to dárek k svátku od kluka mé sestřenice. Kdyby nic jiného, tímto gestem jsem si ho oblíbila na sto let dopředu.



Asi jsem si kytky neměla zhnusit. Ale copak já můžu za to, že jsem byla v Osvětimi? Před pár desítkami let se tam lidé porvali na život a na smrt pro kořínek obyčejné trávy, zatímco za šedou zdí si paní Hassová zalévala svou bohatou barvami zářící zahradu. Proto mám radši trávu.

Jednou asi budu mít problém se svatební kyticí. Ale jak jsem kdysi prohlásila, chci ji mít z jahod, a toho už se nevzdám.

Dobrou noc!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama